A co teď...

10. června 2018 v 0:40 | On |  Téma týdne
Tak jsem tady zase. Po roce, se stejnou přezdívkou, ale s novým blogem a novou myslí, protože jak to tak už v pubertě bývá, každé ráno se probudíte a sami sebe nepoznáváte. A to nejenom v zrdcadle, protože puberta nám propůjčuje kožní nemoc, díky které naše tvářičky nachvilku zhrubnou, ale ani ve svých rozhodnutích se už sami leckdy nepoznáváme. Takže jsem zasvětil můj sobotní věčer tomu, abych obnovil něco starého. Zkusím vám tedy nabídnout moji novou mysl a uvidíme co z toho vzejde tentokrát.

Budu zde psát o strastech i radostech obyčejného umělce. O tom jak se cítím a co vlastně cítím, o tom jak se vlastně hledají přátelé člověku se sociální fóbií, o předsudcích, o nedospělosti a hlouposti. Bude tady povídat moje melancholická dušička a srdce se bude hádat s mozkem. Intuice by se měla ale poslouchat, protože pokud nemáte srdíčko napravo, máte ho na pravém místě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 10. června 2018 v 8:04 | Reagovat

Přeji ti ať se daří, a těším se na tvé melancholické psaní .)

2 jako-umelec jako-umelec | Web | 10. června 2018 v 12:27 | Reagovat

[1]: Děkuji .)

3 Sabča Sabča | Web | 10. června 2018 v 20:59 | Reagovat

máš fakt super blog
zvu tě i na svůj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama